První sníh a první mráz,

první smích za dlouhý čas

za oknem obrysy, napsaný dopisy

a v nich všechno můžeš si přát

Město utichá, říkáš mi do ticha,

že dnes ještě nepůjdem spát

Odbila půlnoc

A já ztratil se v ní.

Uprostřed Vánoc,

těch magických dní.

Byla mé světlo v úplné tmě

a teď září vedle mě.

Je období Vánoc

mám na tváři úsměv

když vidím jak zračí se

tvůj na tvých ústech

stromeček prozářil

celý náš domov

možná že je to tou

adventní dobou

chci zastavit myšlenky

nechat svět plynout

jsi všechno co mám

a nechci už jinou

purpura na plotně

voní jak čas

kdy tají ty ledy v nás

a srdce jihnou

odbila půlnoc

tak děkuju bohu

za každou tu chvíli

kdy plníš mi přání

město šlo spát

s ním utichl svět

kam nás osud zavede

nemáme zdání

a stejně vím jistě

že co přijde zvládnem

každá ta noc

pryč odejde s ránem

je období Vánoc

to nejhezčí v roce

víš co je zázrak

to že sebe máme.

Odbila půlnoc

A já ztratil se v ní.

Uprostřed Vánoc,

těch magických dní.

Byla mé světlo v úplné tmě

a teď září vedle mě.

Světlo mé

teď září vedle mě.

Světlo mé

teď září vedle mě.

Světlo mé

teď září vedle mě.

Světlo mé

teď září vedle mě.

Odbila půlnoc

A já ztratil se v ní.

Uprostřed Vánoc,

těch magických dní.

Byla mé světlo v úplné tmě

a teď září vedle mě.